stručná historie města glasgow

Přečtěte si, jak to bylo s postupným rozšiřováním území, jaké stavby se dochovaly dodnes, čím město prosperovalo a naopak, kdy a proč přišel útlum. S jakými problémy se město potýkalo a jaké události ovlivnily chod dějin?

Počátek

Předpokládá se, že první osadníci okolo řeky Clyde se objevili před tisíci lety v době neolitické a bronzové. Další zmínky jsou z období Římské říše, kdy se její nejsevernější hranice dostala právě k řece Clyde a dodnes jsou zachovány i fyzické důkazy v podobě zbytků Antoninovy zdi (Antonine Wall). Ta se začala stavět v roce 142 n.l. a zahrnovala pevnosti, které jdou vidět na obrázku. Pokud byste se zajímali o toto období, určitě navštivte Hunterian muzeum v prostorách University Glasgow nebo její pozůstatky přímo v terénu.

Antonine Wall Zdroj: https://en.wikipedia.org/, Created by NormanEinstein

Založení osady, která se postupem času rozrostla do dnešního Glasgow, se váže k legendě ze 6.století. Podle ní misionář Svatý Kentigern (zvaný také Svatý Mungo) doputoval právě na kopec a pohřebiště Molendinar, u potoka Molendinar Burn, a pohřbil zde ostatky svatého Ferguse, které nesl s sebou. Nechal zde postavit křesťanský kostel a stal se prvním biskupem. Jiné zdroje uvádí, že první trvalá osada vznikla v dnešním Govanu. Ať je to tak nebo jinak, legenda o Sv. Mungovi dostála veliké popularitě, když byla roku 1136 započata výstavba katedrály. (více v mém článku o historii katedrály) Od roku 1197 stojí stejné gotické zdi dodnes. S překvapením přečkaly i církevní reformu v 16.století, a proto katedrála platí jako nejstarší dochovaná stavba Glasgow.

Od založení biskupství se Glasgow rozvíjelo a stalo se z něj náboženské a obchodní centrum. Kromě hradu v biskupství a trhů okolo katedrály se přirozeně začal rozrůstat i druhý uzel jižně pod kopcem, a to dneska známý Glasgow Cross. Důvodem byla blízkost řeky Clyde pro rybáře. Kolem roku 1175 na Glasgow Cross vznikl pravidelný městský trh a dnešní High Street platila za důležitou komunikační páteř. Město bylo povýšeno na burgh. Obchod mimo hranice Glasgow byl povolen až v roce 1242, ale stále pouze v rámci Skotska.

Stavby

Významnou stavbou pro rozvoj města byl v roce 1285 první most přes řeku Clyde ( v místech dnešního Victoria Bridge).

Gotická katedrála z 12.století je nejstarší stavbou v Glasgow a kostelem ve Skotsku. Více o katedrále v článku.

Ve 12.století, ve stejnou dobu, kdy se začala stavět katedrála, vznikal i biskupský středověký hrad s palácem a věží. Hrad byl obýván až do církevní reformy v roce 1560 (za arcibiskupa Gavina Dunbara). Kromě stálého obyvatelstva, biskupů a arcibiskupů, se zde vystřídalo i mnoho cizích návštěvníků. Během skotské války o nezávislost na přelomu 13.-14.století, zde pobývali angličané, pak samotný William Wallace v roce 1296 a v roce 1301 už tu opět byli Angličané s Edwardem I. Během let 1513-1570, kdy probíhala církevní reforma, hrad změnil držení dokonce šestkrát. Střídavě zde sídlili jak stoupenci tak odpůrci královny Mary, Queen of Scots. Po tomto zlomovém období začal hrad chátrat. Ruiny byly kompletně odstraněny roku 1789 a místo nich postavena nemocnice Glasgow Royal Infirmary stojící dodnes. Na náměstí před katedrálou je pamětní kámen připomínající dávnou slávu glasgowského hradu.

 

15. století

Město vzkvétalo a bohatlo. V roce 1451 byla založena Universita of Glasgow (prvních 10 let se vyučovalo v prostorách katedrály), což vedlo ke zvýšení vzdělanostní a náboženské úrovně města. V roku 1492 bylo biskupství povýšeno na arcidiecézi.  Zvětšovaly se příležitosti k obchodu – především vývoz uzených lososů a sleďů a dalších artiklů ze zemědělství a pivovarnictví. Z tohoto období má dnes Glasgow své nejstarší dochované domy.

Provan Hall, zdroj: https://en.wikipedia.org/, G Laird
Provands Lordship, zdroj: https://www.visitscotland.com

Stavby

 Na druhé straně ulice, kde se tyčí katedrála, byla v 15.století postavena nemocnice s kaplí svatého Mikuláše a na severní straně dům Provand’s Lordship. V roce 1808 byla kaple a nemocnice zbourány a ustoupily tak dnešní ulici St.Nicolas Street. Provand’s Lordship přežilo dodnes a platí za jednu z nejstarších dochovaných budov města. Samotný dům Provand’s Lordship byl až do konce 19.století znám jako Black Land, jelikož k jižní části domu byl přilepený malý domek, ve kterém bydlel popravčí. Dnes je dům volně přístupný veřejnosti a slouží jako muzeum s dobovým nábytkem a prohlédnout si můžete i malou příjemnou zahradu.

Provan Hall jsou dvě dochované budovy nacházející se v parku Auchinlea, přístupné veřejnosti. Rovněž jsou přístupné veřejnosti.

Mezi lety 1460 -1870 stála na High Street (mezi katedrálou a Glasgow Cross, konkrétně u křižovatky s ulicí Duke) univerzita. Po tomto roku byla přesunuta na dnešní místo, do West Endu na kopec Gilmorehill. Původní stavba na High street byla zbourána. Dochovala se však vstupní brána, která byla přesunuta společně se školou a dodnes ji můžete obdivovat. Budova středověké univerzity ustoupila železnici, nádraží  a výstavbě skladů. 

16. století

Glasgow mohlo mít tak 4500 obyvatel a hlavním úskalím pro rozvoj bylo, že nemělo svůj přístav. Ten, který využívalo, byl v Linlithgow, přístav Bo’nes, ležící blíže k Edinburghu než Glasgow. Zboží se muselo překládat na pozemní dopravu a odváděly se poplatky přístavu, což snižovalo zisky. Obyvatelé obchodovali hlavně s přilehlou oblastí Argyll a nedalekými ostrovy včetně Irska. Samotné trhy na Glasgow Corss (křížení ulic High street a Trongate) prosperovaly.

Z tohoto století se nedochovaly žádné významné stavby, nicméně již v tomto období se začal používat název ulice Trongate vedoucí západně od Glasgow Cross. Původní délka byla mnohem delší, avšak u Glassford street se časem přejmenovala na Argyle street. Název Trongate je odvozen od významu místa, jelikož tron znamená “váha”. Byly zde umístěny hlavní váhy, přes které musel projít každý obchodník a platit clo. 

Důležitý milník v dějinách

V Evropě se v 16.století zvedala vlna protestů proti katolické církvi a následně reforem. Ve Skotsku tomu nebylo jinak, protestanti se více a více radikalizovali. V roce 1559 došlo k revoltě za vlády Marie Stuartovny (Mary Queen of Scots), římskokatolická církev byla zrušena a protestanti (kalvinisté) se chopili moci. V tuto dobu se do Skotska vrátil John Knox z exilu, byl považován za vůdce reformy a společně s dalšími pěti teology sepsali v srpnu 1560 Skotské vyznání víry, ústavu skotské reformované církve. Od té doby se sloužení staré katolické mše ve Skotsku trestalo smrtí. Začalo se bourat mnoho církevních staveb té doby.

Glasgow (1547) (zdroj: theglasgowstory.com)

17. století

 Spojení s Anglií hned na počátku století přineslo velký pokrok pro ekonomiku Glasgow.  Otevřel se velmi důležitý pozemní obchod s vývozem plátna a lněné příze výměnou za hotové oděvy a jiné výrobky. To povzbudilo rozšíření výrobní základny města a umožnilo obchodníkům v Glasgow získávat kapitál pro jiné podniky. V roce 1611 bylo Glasgow povýšen na královské město.

17.století je období vzestupu námořní dopravy. V roce 1668 koupila městská rada půdu na jižním břehu ústí řeky Clyde a začal se stavět přístav Port Glasgow. Do centra města se lodě stále nedostaly díky mělčině, ale i tak se jednalo o obrovský posun. Opadlo placení přístavních poplatků jiným městům a zvýšily se zisky.

Glasgow a jeho obchodníci se stali důležitým členem Transatlantického trojúhelníku. Tedy obchod s otroky z Afriky a surovinami jako tabák, cukr či bavlna z Ameriky. Stále je však brzdily obchodní smlouvy, které měli uzavřené Angličané, nikoliv však Skotové.

Glasgow se stalo rušným městem, kdy se začala rozšiřovat infrastruktura, zástavba i dodávky surovin.  V roce 1670 žilo ve městě asi 14 000 obyvatel.

Století změny moci

V roce 1603 se skotský katolický král Jakub I. stal i králem anglickým a tím se uzavřelo spojenectví mezi oběma zeměmi. Stále to byly ale dvě království s odděleným parlamentem.

Za vlády Jakuba II. Stuartovce od roku 1685 sílila opět vlna katolicismu, která vyvolávala mnoho neklidu. Když se mu pak v roce 1688 narodil syn, byl to poslední podnět pro protestanty a to vedlo k Slavné Revoluci (1689), kdy se trůnu chopil protestanský William III. Oranžský. Po několika bojích byl Jakub II. poražen a vyhnán ze země. Zde je rovněž vysvětlení názvu katolického hnutí Jakobité. Historicky jsou sice známí až o století později, ale bojovali za Stuartovce a katololíky.

Stavby

Tron Steeple je vež s hodinami, která byla přistavena ke kostelu Tron (1525). Budova v 18. století vyhořela a jen věž přežila. Dnes se poblíž nachází divadlo Tron či Britannian Panoptikum. Úvodní obraz na této stránce tuto stavbu zachycuje. Věž vpravo. 

Dodnes dochovaná věž Tolbooth Steeple, jako pozůstatek budovy Tolbooth, což byla radnice, soud a vězení. Funkční až do roku 1814 a zbourána v roce 1921. Úvodní obraz na této stránce tuto stavbu zachycuje. Věž vlevo.

18. století - zámořský obchod

Rok 1707. Skotské a anglické království se sjednotily a vzešlo Království Velké Británie. Pokrok v Glasgow tímto nabral rychlých obrátek, jelikož se dostalo na trhy, s kterými zatím obchodovala pouze Anglie. Transatlantický obchod vzkvétal. Glasgow mělo před Londýnem časovou výhodu 6 týdnů, proto se stalo velmocí tabáku. Další hlavní produkty dovážené z Ameriky byly cukr a rum.

Městu vévodil tabák. Na konci století se v Glasgow soustředila polovina britského obchodu s tabákem. Vybudovaly se veliké přístavy v Port Glasgow a Greenock na kraji zálivu Forth of Clyde a řeka Clyde se postupně začala prohlubovala směrem do centra města. To vedlo k počátkům výstavby velkých obchodních domů podél řeky. K již stávajícím obchodním artiklům se přidávají textil, barvy a látky. Ruku v ruce tomu šel loďařský průmysl.

Byla otevřena významná umělá vodní díla, která usnadňovala transport materiálu a obchod. Od roku 1759 fungoval umělý kanál Monkland Canal, který usnadnil přístup k těžené železné rudě a uhlí v Lanarkshire. V roce 1790 se otevřel kanál propojující východní a západní pobřeží Skotska, Forth and Clyde Canal. Oba kanály se propojily v přístavu Port Dundas.

Glasgow (1792) (zdroj: digital.nls.uk, autor: Thomas Annan)

Město prosperovalo. Většina Glaswegians žila okolo High Street a Saltmarketu (tedy v okolí katedrály). Začala se vytvářet podoba městské části dnes známé jako Merchant City. Stavěly se hlavně kamenné činžovní domy s přízemními prostory pro obchody. Obchodníci si začali stavět svá velká sídla zde, ale i více západněji od tohoto území.  Dnes jsou ve městě ulice jako Buchanan street, Glassford street, Virginia street a mnoho dalších, které nesou buď jméno významného obchodníka (někteří říkají otrokáře) či jiné známky doby. Zajímavostí je, že centrum města má dodnes pravidelnou čtvercovou mřížku, kterou se inspirovali v Americe. To bylo životní prostředí města ještě velmi čisté.

Stavby

Budova dnešní Galerie moderního umění GOMA byla původně postavena jako sídlo obchodníka s tabákem Lorda Williama Cunninghama z Lainshaw.

Hlavní náměstí Glasgow, které pamatuje mnoho společenských událostí, je poseto mnoha sochami slavných jmen. Nenajdete zde však sochu samotného krále George III., po kterém je náměstí pojmenované. V 18.století totiž probíhala v Americe válka za nezávislost. Tabákoví lordi a obchodníci z Glasgow se dostali do problémů, přišli o své obchodní styky, když v roce 1783 byla vyhlášena americká nezávislost. Tamnější panovník George III. neměl žádné uznání, ba naopak mu říkaly Mad George – šílený George. Proto se lordi rozhodli radši vztyčit úplně první sochu Sira Waltera Scotta.

Tontine budova je původně hotel z 18.století nacházející se naproti Tron Steeple na Trongate. Postupem doby stavba sloužila jako sklad zboží a jiné komerční prostory.

Nemocnice Glasgow Royal Infirmary byla otevřena v roce 1794, jako 5-ti podlažní s kapacitou 100 lůžek. Během 19. a 20. století byla postupně rozšiřována. Původní stavba byla kompletně nahrazena v roce 1914. Dříve byla součástí nemocnice i St.Mungo’s College of Medicine, která je dnes už součástí University of Glasgow. Budova pro studenty je však zde stále. Dnes nemocnice čítá cca 1000 lůžek, pohotovost či porodnici a pokrývá spádovost severního Glasgow.

První protestanský kostel v Glasgow postavený po církevní reformě nacházející se v blízkosti Glasgow Green a Glasgow Cross inspirovaný stavbou St.Martin-in-tge-Fields v Londýně. Je velmi zachovalý, ač se v něm již více než 25 let žádné bohoslužby nekonají.

Galerie moderního umění (zdroj: commons.wikimedia.org)

19. století - průmyslová revoluce

Do Velké Británie jako jedné z prvních zemí přišla Průmyslová revoluce a Glasgow se během tohoto století stalo druhým nejvýznamnějším městem království. Hranice a počet obyvatel se obrovsky zvětšily, přístavy pokrývaly více než polovinu lodní dopravy celé Británie a těžký průmysl se stal číslem jedna. Nastoupila doba železnice, metra i tramvají. Čtvrtina světové produkce lokomotiv byla odtud. Glasgow bylo centrem nejen obchodu, loďařství a manufaktury, ale i tisku či bankovního sektoru.

Velký rozvoj vedl k novým pracovním příležitostem a tedy přilákání mnoha obyvatel z celého Skotska, dalších části Británie, ale i Irska a Evropy, což vedlo k nárůstu kriminalit, nemocí, sociálních problémů a zhoršení životního prostředí. V padesátých letech propukla ve městě epidemie cholery nejen kvůli špatné kvalitě vody.

V roce 1821 překonal počet obyvatel město Edinburgh a Glasgow se zařadilo mezi první evropská města s více než milionem obyvatel. Glasgow se začalo tříštit na části. Na východním a později jižním konci města se budovaly pro chudé a přistěhovalce městské části bez kulturního a sociálního zázemí (tenementy). Bohatým patřila západní část okolo univerzity. Stavěly se i kulturní prostory jako botanická zahrada či galerie umění.

Tenement house, domy stavěné od roku 1850 pro chudší obyvatele (zdroj: National Trust for Scotland)

Stavby

City Chambers je dnešní radnice na George square, postavena v letech 1882 až 1888. Vnitřní dekorace budovy měla sloužit k vyjádření bohatství a prosperity. Velkolepost je dochována dodnes.

Ač je to dnes těžko představitelné, Glasgow mělo tramvajovou síť. A dokonce největší v Evropě s více než 1000 vozy. Tato éra trvala 1.7.1872 – 4.9.1962

Metro Glasgow bylo otevřeno 14.prosince 1896 jako 3. nejstarší metro na světě (po Londýně a Budapešti).

Nemocnice Glasgow Royal Infirmary byla otevřena v roce 1794, jako 5-ti podlažní s kapacitou 100 lůžek. Během 19. a 20. století byla postupně rozšiřována. Původní stavba byla kompletně nahrazena v roce 1914. Dříve byla součástí nemocnice i St.Mungo’s College of Medicine, která je dnes už součástí University of Glasgow. Budova pro studenty je zde ale dosud. Dnes nemocnice nabízí cca 1000 lůžek, pohotovost či porodnici a pokrývá spádovost severního Glasgow.

Dnešní dvě hlavní železniční nádraží v Glasgow. 

Blok budov nacházející se v historické části města, Merchant City. City Halls (1841) byl první velký koncertní prostor pro velká shromáždění. A dodnes zde vystupují umělci a orchestry. Sousední prostory dříve sloužily jako trhy, ale i místo pro vystopování menších umělců. Dnes se jedná o vyhledávaný bod zábavy s dobrými podniky.

Milngavie water treatment works je síť vodních kanálů dopravující vodu z jezera Loch Katrine do Glasgow.  Délo bylo velmi žádané a zlepšila kvalitu pitné vody.

Ač univerzita funguje v Glasgow již od roku 1451, na nynější místo na Gilmorehill se přestěhovala až v roce 1870. Rozhodně patří ke stavbám, které je hodno navštívit, i když už dlouho nepatříte mezi studenty. Budova zahrnuje nádherné vnitřní zahrady, podloubí, historickou vstupní bránu pocházející z 15.století, kapli a třeba Hunterian Museum. Vše je volně přístupné. 

University of Glasgow, by katebee

20. století

Zářná éra skončila s příchodem 1.světové války. Poválečná hospodářská krize město neminula. Meziválečné období je obdobím velké nezaměstnanosti, stávek, demonstrací a politické polarizace.

Glasgow (1930s) (zdroj: https://www.nadir.org/, autor John B.)

Průmysl od 60.let v důsledku změny mapy světa a rozmachu jiných států neprosperoval. Životní úroveň města byla velmi špatná, více než polovina obyvatel žila v přeplněných bytech, smog by se dal krájet a tuberkulóza nebyla nic neobvyklého. Od konce druhé světové války se proto začaly představovat plány na drastické snižování zalidněnosti Glasgow. V dalších letech následoval rozmach výstavby menších měst v okolí jako Cumbernauld, Glenrothes, Irvine, Livingston a East Kilbrige a další. Následně se staré vylidněné domy, ale i celé čtvrti, bouraly a stavěly se nové. Zároveň začala mohutná výstavba silniční sítě. Zmizely i lodní doky z břehů řeky Clyde. Od druhé světové války se během třech dekád tvar i vzhled města velmi změnil.

Glasgow se potýkalo s ekonomickým úpadkem až do 80.let. Pak ale přišla změna. Městu začalo růst sebevědomí a měnilo se doslova před očima. Černé kamenné domy prošly čištěním a najednou měly barvu, vysazovaly se stromy, otevírala se muzea, obchody v přízemí budov prosperovaly, staré kostely se přeměnily na divadla. Glasgow se stávalo kulturním a uměleckým střediskem. V roce 1990 se stalo Evropským městem kultury. Lidé se stěhovali opět do centra města a začal vzkvétat finanční a obchodní sektor.

Stavby

Jedno ze tří mezinárodních letišť ve Skotsku nachází se v Paisley a jeho začátky se vážou k roku 1932.

The Scottish Exhibition and Conference Centre otevřeno v roce 1985 jako největší výstavní prostor ve Skotsku. Dnes je součástí komplexu 3 budov SEC (the Scottish Event Campus). V minulosti na tomto místě stály velké lodní doky.

Kelvingrove Art Gallery and Museum – postavena ještě v minulém století, ale otevřena v roce 1901. Jedno z největších skvostů galerie je Dalího Christ of Saint John of the Cross.

Finnieston Crane (1932) – jeřáb, který sloužil k přemisťování lokomotiv na lodě. Dnes jich zbylo jen 15 na světě. Je to jedna z ikonických staveb současného města.

Finnieston Crane a komplex the Scottish Event Campus (by katebee)

Dnes

Dnešní Glasgow je stále poznamenané svou minulostí. Architektura obchodní a průmyslové doby dominuje v širším centru města, kulturní rozmanitost také přetrvává. Západní část za dálnicí patří bohatšímu obyvatelstvu, kdežto východní a jižní přistěhovalcům a chudším Glaswegians. V samotné administrativní hranici města žije okolo 630 tisíc obyvatel, avšak celé “Greater” Glasgow čítá přibližně 1,67 milionu. Je největším městem Skotska.

Lidé do města míří hlavně za prací, konferencemi a kulturním zážitkem. Platí také jako výchozí bod pro spojení se Skotskem. Vždyť většina vlaků i autobusů do severní části země odjíždí právě odtud. U Glasgow jsou dvě mezinárodní letiště a třetí v Edinburghu. Edinburgh je vzdálený zhruba 65km od Glasgow a dopravní spojení je špičkové.

Úvodní obrázek: V popředí věž Trongate, vzadu věž Tolbooth. (Autor: Thomas Annan, zdroj: getty.edu)

Zdroje: en.wikipedia.org, theglasgowstory.com