002 – Ráno

Osmé probuzení v Liverpoolu. Po přestěhování. A pouze jedno z těch rán bylo deštivé. Do toho velkého okna v obýváku mi od půl šesté prosvítá slunce a dodává obrovský přísun energie a úsměv na tváři. Stále se nemohu nabažit toho velkého okna, které je ještě umocněné zelení kytek na parapetu. Mám to okno ráda.

Dneska jsem konečně zažila svoje ideální ráno a nemůžu se dočkat dalšího. Po probuzení a skleničce vody jsem se oblékla a vydala se proběhnout do kilometr vzdáleného Princes parku. K tomu ráda poslouchám podcast a nasávám vůni rána. Nejezdí ještě příliš aut, takže ani ty mi nenarušují mé aktuálně nastavení. Pak dlouhé protažení a vrcholem je teplá sprcha zakončena přibližné minutovým ledovým proudem vody. To je skvělé. Po tomto skoro až rituálu už můžu začít den snídaní a další aktivitou.

Ještě se vrátím k poslouchání dnešního podcastu. Ten dnešní mě totiž hodně bavil. Srozumitelnou angličtinou se dva moderátoři baví s hostem na určité téma. V tomto díle mají pozvaného světoznámého George Ezru a hovoří s ním o psychologii. Ne povrchně, ale docela konkrétně a do hloubky. Ráda bych se k tomuto dílu ještě dneska vrátila v rámci mého procvičování angličtiny. Tak snad se tak stane. Jméno podcastu je How do you cope.

Fotografie je z ranního běhu v Princes parku.